Byl význačnou osobností české duchovní a filosofické kultury. Dne 30. března v roce 1945, v jeho 33 letech, u něj náhle dochází k rozevření vědomí přinašeče. Následně formuluje filosofii Bytí a zakládá nový obor léčby, který nazývá Biotronika. Později se účastní českých i mezinárodních výzkumů s cílem zařadit Biotroniku do zdravotnictví. Pan Zezulka měl jediný hlavní zájem – prosadit tento pro lidi tak potřebný obor do zdravotnictví. Tvrdil totiž, že medicína není zdravotnictvím celým. Proto se mnohokráte snažil navázat přímou spolupráci s lékařem. Dokonce předseda Akademie věd Jaroslav Kožešník vydal písemné prohlášení, že Josef Zezulka je pracovníkem v novém vědním oboru a jeho práce vyžaduje vytvoření vhodných podmínek. To se téměř podařilo až mnohem později, kdy tehdejší ministr zdravotnictví MUDr. Vlček navštívil Josefa Zezulku. Výsledkem byl předběžný výzkum léčby onkologických pacientů, který byl tak úspěšný, že byl vypracován léčebný projekt pro tyto pacienty. To bylo v roce 1968. Těsně před jeho realizací však nastoupil nový normalizační ministr, MUDr. Prokopec, který celou věc dále nepodporoval. Teprve v roce 1982 mohl pan Zezulka předvést své umění v nemocnici ve Vimperku, kde se účastnil společně s několika dalšími léčiteli výzkumu za kontroly lékaře. Zde byla léčba plánována ve dvou termínech po čtrnácti dnech. Bohužel pouze plánována, protože ač bylo vše oficiálně schváleno, ve druhém turnusu zasáhla po několika dnech policie a výzkum byl přerušen. Přesto existují originály protokolů z této léčby.
Zezulkovy přednášky i praktické výsledky vzbudily v osmdesátých letech značný ohlas, jeho práce byly uveřejněny v celé řadě zahraničních publikací a následně přicházela i pozvání. Zájem o jeho práci projeví USA i tehdejší Sovětský svaz (prof. Parker, Krippner a prof. Iňjušin z Alma Aty). Komunistický režim tomu nepřeje. Tajně se vydávají v samizdatu jeho práce, některé publikuje na západě (publikace Psychoenergetics Systems byla vydána v New Yorku, Paříži, Londýně, dále např. Realms of Healing) Tajně přednáší. V závěru života předává obor svému dlouholetému žáku Tomáši Pfeifferovi s tím, že jej dál povede on.