Dobrý den,

chtěl bych sdělit své zkušenosti s biotronikou a panem Pfeifferem.

Psal se myslím konec roku 1988 a začátek roku 1989. Před rokem jsem měl vcelku vážnou autonehodu, která se obešla bez tehdy vážnějších problémů.

Uplynul cca jeden rok a nastaly u mě problémy, typu že se mi na krku objevily velké boule. Občas jsem ztrácel periferní vidění a někdy jsem měl problémy s viděním celkově.

Psal se rok 1988 a 89 a přes svého obvodového lékaře na Praze 10 jsem se dostal k paní doktorce na Žižkově na neurologii. Ta se vcelku o můj stav nezajímala. Nechtěla mě ani doporučit na další vyšetření. Tehdy zcela nebylo možné /pokud nebyly jiné kontakty/ dostat se k jinému lékaři či

na další vyšetření bez doporučení již ošetřujícího lékaře.

Stavy byly stále horší a osobně jsem upadal do apatie. Začalo se to podepisovat i na mé psychice.

Jednoho dne mě navštívil jeden kamarád, který se podivoval nad mojí bezvýchodnou situací. Navrhl, zda bychom spolu nenavštívili v Soukenické ulici pana Pfeiffera. Nikdy před tím jsem o něm neslyšel. Pocházím původem z Vysočiny a věděl jsem z dětství o léčitelích, kteří zde regionálně působili a dle vypravování měli neuvěřitelné výsledky.

Zazvonili jsme na zvonek v Soukenické ulici a otevřel nám pan Pfeiffer.

Vysvětlili jsme důvod naší návštěvy. Omluvil se, že pacienty nepřijímá. Pak se na mě dlouze podíval /domnívám se, že viděl v jakém stavu se nacházím/ a řekl kdy mohu k němu přijít.

V uvodu mě požádal, jestli mohu po dobu léčby býti vegetariánem.

Dále mě instruoval že po jeho působení bych neměl hned jít mezi velké množství lidí, např. hned cestovat tramvají.

Dnes si přesně již nepamatuji kolikrát jsem u pana Pfeiffera byl, ale myslím že to bylo 7x možná i více. Po celou dobu ačkoliv jsem byl velký masožravec jsem dodržoval vegetariánství.

Již po druhém sezení s panem Pfeifferem se mi začaly boule zmenšovat. Naprosto neuvěřitelné.

To může doložit i moje dnes již manželka /v té době byla přítelkyně/která objektivně posuzovala velikost boulí. Přestávaly se mi vracet problémy s viděním.

Po všech sezeních mi zcela vymizely boule a přestal jsem mít problémy se zrakem. Pro mě to bylo něco neuvěřitelného. Aniž by se mě dotkl, tak zcela jasné výsledky byly.

Musím dodat, že pan Pfeiffer mi vysvětlil důvod mého problému se zrakem. Pro mě v tu chvíli bylo nejdůležitější, že byl vyloučen nádor či jiná závažná nemoc.

Vždy když jsem se zeptal co jsem dlužen, pan Pfeiffer nikdy, zdůrazňuji nikdy si nic nevzal a ani nic nepožadoval. Naopak, vždy jsem měl pocit že moje otázka ho činila rozzlobeným.

Dodnes jsem panu Pfeifferovi vděčen za jeho přístup, jeho schopnosti a empatii.

Myslím, že je obrovská škoda pro společnost, že lékařství a biotronika nejdou ruku v ruce a nejsou nedílnou součástí uznávané západní medicíny. Škoda pro pacienty i pro společnost.

Také bych se ráda podělila o své zkušenosti s Biotronikou a za vše poděkovala. Když mi bylo 10 let, napadl mne vlčák a udělal mi svými tesáky hluboké šrámy těsně nad a pod mým pravým okem, které bylo nutno sešít (ale pejsky mám pořád ráda). Po ošetření v nemocnici mne rodiče několikrát vezli na léčbu k panu Pfeifferovi. Také jsme docházeli na léčebná působení na přednáškách. Rány se začaly velmi rychle hojit a dnes jsou téměř neznatelné. Když mi bylo 9 let, tak jsem si na kole rozsekla bradu, taky mi to šili a podnes tam mám „ošklivé“ jizvy. To je skoro jak reklama na Biotroniku, ale bylo to prostě tak :)

Když mi bylo 21, tak jsem měla dost nepříjemný úraz: tříštivá fraktura pravé paže a 5ti násobná fraktura pánve. Z důvodu hospitalizace a následného upoutání na postel mne léčil pan Pfeiffer na dálku. V 3. týdnu jsem si začala sama sedat, nejdřív na posteli a potom i na invalidní vozík a jezdila jsem do koupelny. Ve 4. týdnu jsem již začala pomalu chodit, nejdříve s podporou a potom už sama. Rodiče mne začali vozit na přednášky na působení. Po 6 týdnech od úrazu jsem přišla „po svých“ na kontrolu k ošetřujícímu lékaři. Lékař se při pohledu do mé zdravotní dokumentace zarazil a ptal se mne, kde mám vozík. To jsem již 2 týdny chodila :) Po pohledu na RTG lékař konstatoval úplné zhojení a doporučil zahájit rehabilitaci. No na tu jsem už nějak nestihla chodit a krátce na to jsem nastoupila zpět do práce. Zdravotní dokumentaci přikládám. Tuto zprávu posílám také na ministerstvo zdravotnictví, snad to k něčemu bude. Za vše děkuji !!!

Dobrý den,

V úvodu bych rád uvedl, že pocházím z doktorské rodiny, medicíny si velmi vážím, mnohokrát mi pomohla a pomáhá stále. Stejně tak si vážím Biotroniky a biotronika sanátora Tomáše Pfeiffera (dále T.P.), s kterým mám opakovanou velmi dobrou zkušenost osobní, v okruhu rodiny i přátel. Uvedu několik příkladů, kdy u nás došlo k biotronickému působení T.P. s pozitivním výsledkem:

V roce 1998 jsem byl při operaci břišní kýly infikován zlatým stafylokokem. Došlo k tzv. otevřenému břichu, hnisající ráně, která se 3 měsíce nehojila. Chodil jsem 2 – 3 krát týdně na chirurgickou ambulanci, kde mi ránu čistili. Bylo to velmi bolestivé, pooperační rána bolela i v klidu. Po 3 měsících tohoto stavu došlo k biotronickému působení T.P. Po prvním působení se rána zklidnila a přestala bolet. Za 2 dny proběhlo druhé působení, po kterém začala rána velmi silně pálit, asi po hodině se sama otevřela a vyteklo z ní velké množství hnisu a zhnisané stehy. Následující den při pravidelné kontrole konstatoval ošetřující lékař probíhající hojení. Další lékařský zákrok již nebyl nutný. Opět následovalo působení T.P., po kterém se rána velmi rychle zhojila. Jednalo se o dosti hluboký pooperační zánět, následky jsou viditelné podnes.

V letech 1991 – 1999 měla manželka zvětšenou štítnou žlázu a brala pravidelně Letrox. Stav se výrazně neměnil. V roce 1999 došlo po několika působeních T.P. ke stabilizaci a podnes je bez potíží a bez Letroxu. Stále pravidelně navštěvuje svého endokrinologa.

V roce 2001 napadl mou dceru vlčák a výsledkem byly hluboké šrámy od jeho tesáků těsně nad a pod pravým okem, které bylo nutno sešít. Po ošetření v nemocnici se uskutečnilo v průběhu následujících 14 dní několik léčebných působení T.P. Rány se začaly velmi rychle hojit a dnes jsou téměř neznatelné.

V roce 2006 došlo u mne v rozpětí 2 měsíců k opakovanému vyvrácení pravého ramene, poškozeny byly opakovaně vazy. Jednalo se o velmi bolestivé poranění s fixací ruky na mnoho měsíců. Po několika působeních T.P. dochází k ústupu bolesti a rychlému hojení, po kterém mohla následovat rehabilitace. Dnes má rameno téměř původní hybnost.

V roce 2006 byl u blízké příbuzné operován karcinom levého prsu. Po ukončení onkologické léčby (chemoterapie, ozařování) byla týden v péči T.P. Od té doby bez potíží.

V roce 2008 došlo u mne k drobnému tržnému poranění pravé dlaně v délce cca 2 cm, které nebylo nutno šít. Přítomný T.P. ránu ošetřil. Po té došlo k velmi rychlému zahojení a zacelení. Celá rodina jsme průběh hojení překvapeně pozorovali. 4. den už byla patrná pouze málo znatelná zacelená jizvička. Běžně se mi zranění tohoto rozsahu na dlani hojí do úplného zhojení několikanásobně déle, pokud nenastanou žádné komplikace.

V roce 2012 došlo u dcery k úrazu: tříštivá fraktura pravé paže a 5ti násobná fraktura pánve. Dcera byla z důvodu hospitalizace a následného upoutání na lůžko léčena T.P. na dálku. V 3. týdnu již sama sedá na invalidní vozík a přemisťuje se na toaletu. Ve 4. týdnu začíná sama pomalu chodit a navštěvuje veřejná působení T.P., kam ji vozíme autem. Po 6 týdnech od úrazu přišla dcera „po svých“ na kontrolu k ošetřujícímu lékaři. Lékař se při pohledu do její zdravotní dokumentace zarazil a ptal se, kde má vozík. To již 2 týdny chodila. Po RTG lékař konstatuje úplné zhojení a doporučuje zahájit rehabilitaci. Vzhledem k celkově dobré hybnosti rehabilitace nebyla již nutná.

V závěru bych rád uvedl, že biotronik sanátor pan Tomáš Pfeiffer léčil mne, mou rodinu i přátele vždy zdarma a nikdy si neřekl ani o korunu. Dělal vše s maximální snahou pomoci.

Za vše velmi děkuji a přeji hodně sil a mnoho spokojených pacientů.

Ing. J.M.

PS: tuto zprávu posílám s průvodním dopisem panu ministrovi zdravotnictví, na sarlatani@mzcr.cz a do ČT1 do pořadu Máte slovo, kde byla tato problematika řešena.

Dobrý den, s biotronikou mám jen výborné zkušenosti a jsem ráda, že pan Pfeiffer se tomuto oboru nezištně věnuje. Pomohl mému synovi, který se narodil předčasně ve 30. týdnu v roce 1997. Brzy po narození syn onemocněl RS virózou, ležel tři týdny na oddělení ARO v přímém ohrožení života. Lékaři mu prakticky nedávali žádnou šanci přežít, často nás večer volali, ať se přijedeme se synem rozloučit, že zřejmě nedožije rána. Pan Pfeiffer mu v té době na dálku velice pomohl. Zlepšení stavu syna bylo patrné vždy po působení pana Pfeiffera, syn se skokově zlepšoval. Nakonec se syn přes nepříznivé prognózy lékařů uzdravil, sami lékaři to tehdy označovali za zázrak, syn byl první, kdo takto vážný stav tehdy přežil.

Na biotronické léčbě oceňuji, že nejde proti léčbě klasické, ale naopak se snaží klasickou léčbu doplňovat. Na biotronice je pozitivní, že je přístupná každému a navíc zcela zadarmo.

Od doby kdy biotronika pomohla zachránit život mému synovi jsem vděčná, že se pan Pfeiffer biotronice věnuje. Jsem přesvědčená, že tento obor má své oprávněné místo vedle klasické medicíny.

Děkuji, Tomáši!

Dobrý den, tímto se připojuji ke kladným ohlasům s biotronickým působením, které probíhalo v pořadu Seance na TV Nova a na rozhlasové stanici Frekvence 1. S biotronikou jsem se setkávala na přednáškách a také při léčbě v biotronickém centru. Opakovanými pobyty se předešlo dvěma chirurgickým zákrokům. Pokud k pravidelným pobytům docházelo, zdravotní stav se stabilizoval. Za to bych chtěla panu Tomáši Pfeifferovi poděkovat.

Dobrý den pane Pfeiffer,

velice ráda se připojím ke kladnému hodnocení Vašeho působení. Ať to bylo v 90.létech v TV nebo v rozhlase s Vítkem Pokorným. Nejdříve se mi dostaly do ruky brožurky od pana Zezulky a krátce nato jsem Vás uviděla v TV. Od té doby hltala každé Vaše slovo, psala dotazy do rozhlasu, chodila na přednášky v Brně, zajímala mě filozofie pana Zezulky. Když jste otvíral centrum v Praze, tak jsem samozřejmě nechyběla. Vaše činnost je bezesporu blahodárná pro lidi a divím se, že se stále najdou lidé, kteří pochybují. Vždyť máte tak markantní výsledky.

Vážený pane Pfeiffer,

koncem února tohoto roku jsem poprvé navštívila Vaši přednášku ve Zlíně, o které jsem se dozvěděla z plagátu. Byla jsem mile překvapená, že jste mluvil o tématu, jež mne vždy zajímalo. Od tohoto dne jsem pravidelně navštěvovala Vaše přednášky ve Zlíně, v Kroměříži a v Brně. Můj špatný zdravotní stav se začal pozvolna měnit k lepšímu a opět jsem měla jiskřičku naděje, že budu moci žít a ne přežívat.

Od roku 1980 trpím silnými migrénami, které způsobila mimo jiné hra na akordeon (studium). Protože jsem 28 let bydlela v Rakousku, byla jsem tam v roce 2010 operována v krční páteři C5/C6 a od té doby se moje bolesti hlavy zhoršily tak, že mně během jednoho měsíce bylo jen 3-4 dny lépe. Navštívila jsem spoustu lékařů i v soukromých ordinacích, avšak ti měli zájem jen o peníze. Ten poslední z nich mně doporučil léčbu v České republice, kde prý mohou mít jiné zkušenosti. V Rakousku mi nepomáhaly žádné léky ani infuze, bolesti se jen zhoršily a staly se nesnesitelnými.

Už skoro rok bydlím částečně ve Zlíně a stále hledám pomoc. Vím, že mi můžete pomoci právě Vy, neboť se jako zázrakem od návštěvy Vašich přednášek intenzita mých migrén výrazně zlepšila.

Z tohoto důvodu Vás velmi prosím o pomoc (Vy uznáte nejlépe, zda je to možné) a srdečně Vám děkuji za Vaši práci. Moc si Vás vážím.

Přeji jen to nejlepší pro Vás, s pozdravem

Vážený pane Pfeiffer,

děkuji a jsem moc vděčná, že se mohu od roku 1993 s Biotronikou a s Vámi setkávat na přednáškách a posléze i při léčení v Biotronickém centru.

Zkušenosti s léčením Biotronikou panem Pfeifferem mám od roku 2000, kdy jsem vážně onemocněla, a to jen POZITIVNÍ.

Biotronikou jste již pomohl celé mé rodině přímo, nebo i na dálku až za oceán.

Moc si Vážím Vašeho vždy laskavého a lidského přístupu. Upřímně děkuji za možnost léčby a přeji Vám i celému Biotronickému centru vše dobré.

S pozdravem,

Dobrý den, s biotronikou mám jen kladné zkušenosti.

V roce 2003 jsem měla potíže s karpálním tunelem na obou rukách. Po vyšetření na neurologii mě byla doporučena operace. Po léčbě biotronikou jsem nemusela na operaci a dodnes jsem bez potíží.

Dále máme dobrou zkušenost s léčbou mého vnuka. Ve dvou letech onemocněl

laringitídou. Měl takové záchvaty, že musel být ihned odvezen do nemocnice k hospitalizaci. Po biotronické léčbě už nikdy záchvaty neměl a je úplně v pořádku. Dnes mu je 13 let.

Já osobně mám další dobrou zkušenost. V roce 2006 mě postihla mozková příhoda. Postižení jsem měla na levé straně, nemohla jsem chodit a měla jsem postiženou i ruku. Byla jsem hospitalizovaná v nemocnici a když mě

propouštěli, pořád se mi špatně chodilo a byla jsem pořád moc unavená. Po biotronické léčbě se můj stav natolik zlepšil, že už jsem vše zvládala. Ještě ten samý rok jsem měla ty samé příznaky, zrovna když jsem byla na léčbě u pana Tomáše Pfeiffra. Že jsem měla okamžitou biotronickou léčbu, domů jsem odjela bez potíží.

Jsem velice vděčná za to, že máme tuto pomoc a ze srdce za ní děkuji.

Tomáši, k těmto kulatinám bych se nedokutálela, kdyby nebylo Vás.

Moje lodička už nabírala vodu pod jezem, když jste ji odtud vyvedl, a tak pořád ještě pluje.

Těch několik kostrbatých slov asi nevyjádří mou nekonečnou vděčnost a lásku - vždyť to nejdůležutější je nevyslovitelné...

Díky za poznání, že život má smysl, i když někdy bolí.

Díky za divokou řeku, kde si to každodenně zkouším.

Díky!!!

M.K. 31.3.2013

Carcinom prsu u 39-leté ženy.

Biotronický zásah ještě před operací.

Poděkování po 11 letech od nádoru u příležitosti padesátin.